Tam, v zatáčce, potkáš útulnou hospodu
Kód: 268045
Detailní popis produktu
Její hostinec na Vysočině se stal za první republiky vyhlášeným místem. Navštěvovali jej spisovatelé Jaroslav Hašek a Zdeněk Matěj Kuděj, pravidelným hostem byl malíř-krajinář Jaroslav Panuška. Jmenovala se Helena Šmolková a jako židovská hostinská provozovala svoji živnost v Dobré Vodě Lipnické od roku 1911. Byla výtečnou kuchařkou a pořadatelkou tanečních zábav. Její syn zahynul na konci války na pochodu smrti z německého vyhlazovacího tábora Osvětim, ona sama přežila holocaust v terezínském táboře a vrátila se do svého domova s podlomeným zdravím. Za rok svůj podnik znovu obnovila. Zemřela v roce 1967. Autor knihy Miloš Doležal, který na Vysočině žije, vypráví její příběh i příběh hostince, včetně historie malé obce. Součástí publikace je také Kudějova povídka Krásná Helena, jejíž hlavní hrdinkou je právě Helena Šmolková a řada unikátních fotografií a reprodukcí Panuškových obrazů.
Doplňkové parametry
| Kategorie: | Osobnosti a osudy |
|---|---|
| EAN: | 9788090805002 |
| Autor: | Miloš Doležal |
| EAN: | 9788090805002 |
| Jazyk: | cze |
| Druh produktu: | brožovaná lepená |
| Rok vydání: | 2022 |
| Položka byla vyprodána… | |
Buďte první, kdo napíše příspěvek k této položce.
Vrch Melechov je mytickým vladařem našeho kraje. Žulově pevným středem trojúhelníku krajiny mezi Humpolcem, Lipnicí a Ledčí nad Sázavou. Melechov jako svědek minulosti i strážce paměti. Od pradávna přitahoval. Husité, kteří se na jeho vrcholu ve 15. století setkávali, jej přejmenovali na biblický Oreb. Ve středověku v jeho úpatí vedla obchodní cesta z Jihlavy do Hory Kutné. Za II. světové války se v jeho lesích skrývali odbojáři. V tomto koutu vlasti našel azyl A. B. Svojsík, zakladatel skautingu u nás a bájnou Sluneční zátoku objevil spisovatel a pedagog Jaroslav Foglar. V tomto kraji působil a žil kněz a mučedník komunismu Josef Toufar, hrdina protinacistického odboje Karel Pulec, válečný pilot RAF Bohumil Fiřt. Narodili se zde hudební skladatelé Gustav Mahler a Zdeněk Fibich a své skladby psal Petr Eben. Malíř Jaroslav Panuška a spisovatel Zdeněk Matěj Kuděj melechovskou krabatinu protoulali a zachytili ve svých dílech. Básník Ivan Martin Jirous na Melechov sice nikdy nevystoupil, ale psal o něm ve svých dopisech z komunistického vězení a toužil jej zdolat ještě nedlouho před svojí smrtí. A právě ve stínu Melechova se na počátku nového století a tisíciletí setkali přátelé, rodáci i obyvatelé, kterým nebyl lhostejný jejich domov. A poznáváním jeho minulosti i tvůrčím, uměleckým přístupem chtějí pečovat o jedinečný kulturní a duchovní odkaz tohoto území.
K četným aktivitám spolku patří i vydavatelská činnost.