Povídky
Kód: KOS551983
Detailní popis produktu
Sedmý svazek Spisů Jiřího Weila (SJW) je vyhrazen povídkové tvorbě. Obsahuje prózy, které autor (6. 8. 1900 - 13. 12. 1959) zveřejnil ve třech knihách - Barvy (1946), Mír s podtitulem Povídky z let 1938-1948 (1949) a Vězeň chillonský (1957), přinášející redukovanou podobu Míru. Doplňujeme je texty, jež zůstaly mimo tyto knižně vypravené soubory a byly zveřejněny pouze časopisecky či ve sbornících nebo v posmrtně vydaném výboru Weilových povídek Hodina pravdy, hodina zkoušky (usp. Jiří Opelík, 1966). V komentáři otiskujeme též krátké prózy z Weilovy písemné pozůstalosti, uložené v Literárním archivu Památníku národního písemnictví v Praze.Tento svazek - s povídkami psanými od sklonku třicátých let do konce let padesátých - stojí v chronologicky koncipovaných třináctidílných Spisech zhruba uprostřed. Toto místo odpovídá vzniku próz v období mezi romány Moskva-hranice (1937, SJW 4), Makanna, otec divů (1945, sv. 6) a Život s hvězdou (1949, sv. 9), resp. mezi reportážemi Češi stavějí v zemi pětiletek (1937, in SJW 3) a sérií poválečných črt z Polska a Švýcarska z let 1946-1947 (in SJW 8), které za Weilova života sice nevyšly knižně, ale povídkovému žánru tvoří námětový protějšek. Genezí, časopiseckým a knižním zveřejněním představují povídky beletristický pandán k Weilově publicistice zařazené ve Spisech do svazku Stati a reportáže 1938-1959 (sv. 8).
Můžeme se jen dohadovat, zda Weilův zájem o kratší prozaický žánr byl způsoben i stále se zužujícím životním a publikačním prostorem nejdříve během protektorátu (takto to podal i autor v krátkém úvodu k první knize povídek Barvy) a pak v zostřujících se politicko-společenských poměrech padesátých let, nebo zda povídky sloužily jako "přechodný" žánr mezi publicistikou, reportážemi a romány.
Buďte první, kdo napíše příspěvek k této položce.
Nakladatelství Triáda vzniklo v roce 1994. Založili je Lucie Medková, Robert Krumphanzl a Václav Vokolek (v současné době jsou majiteli nakladatelství Robert Krumphanzl a Lucie Medková).
Kritériem zůstala kvalita vydávaných titulů i jejich zpracování redakčního a grafického.
Vedle edice s názvem PAPRSEK, původně zamýšlené jako esejistické, čím dál však spíše teoretické a literárněvědné, s přesahy do řady dalších oborů od lingvistiky až k filosofii, tak existovala a dodnes existuje pouze edice DELFÍN. V té vychází literatura původní i překladová, poezie, próza, esejistika, literárněvědecké práce „nezařazené“ do řady Paprsek, prameny k dějinám umění, svazky hodnoty historicko-dokumentární, texty filosofické či z oblasti náboženského života, knihy s tématy často společensky naléhavými, jindy zase čistě literární pro jejich výraz, a dokonce sebrané spisy.