Nacistická kulturní politika v Protektorátu - Koncepce, praxe a reakce české strany
Kód: KOS233574
Detailní popis produktu
Monografická práce Volkera Mohna je zásadním příspěvkem k fungování nacistického režimu a správy Protektorátu Čechy a Morava a rovněž k chování české společnosti za okupace. Autor využil všechny dostupné archivní materiály jak české, tak německé provenience, zpracoval dobové publikace v obou jazycích a rovněž tak i dosavadní odbornou literaturu. Podle nacistické propagandy prožívali Češi za Protektorátu „dobu kulturního rozkvětu“. Takové tvrzení je samozřejmě třeba odkázat do říše legend. Přesto však právě v kulturní oblasti zbýval českému obyvatelstvu poměrně nemalý prostor pro realizaci, nenutili mu jen propagandu a nepředkládali jen lehkou zábavu. Lidé měli i nadále přístup k národním klasikům, v Národním divadle se hrála Prodaná nevěsta a z literárních děl 19. století se stávaly bestsellery. Rovněž většina umělců mohla zpočátku dál pracovat, pokud své působení přizpůsobili postulátům německých úřadů. Okupační režim se pro takovou formu kulturní politiky rozhodl především z toho důvodu, že mu šlo o zachování klidu v Protektorátu a nerušené fungování zbrojní výroby. Autor podrobně a plasticky líčí, jak v jednotlivých oblastech – literatuře, hudbě, divadlu a filmu – reagovaly na německé zákroky české úřady, instituce a v neposlední řadě umělci. Ukazuje, jak je obtížné přiřazovat jejich chování ke zdánlivě jednoznačným kategoriím jako „odpor a odboj“ nebo „kolaborace“. Rozporuplnost a nejednoznačnost situace českých umělců i obtíže při hodnocení jejich postojů za Protektorátu pak vykresluje na konkrétních příbězích umělců – spisovatele Františka Kožíka, dirigenta Václava Talicha a populárního krále komiků Vlasty BurianaDoplňkové parametry
Kategorie: | Knihy |
---|---|
Autor: | Volker Mohn |
EAN: | 9788072603725 |
Jazyk: | cze |
Počet stránek: | 544 |
Druh produktu: | kniha, brožovaná vazba |
Rok vydání: | 2018 |
Buďte první, kdo napíše příspěvek k této položce.
První polistopadové soukromé nakladatelství PROSTOR založil Aleš Lederer v prosinci roku 1989 jako pokračování samizdatové edice Prostor a stejnojmenné revue, která vycházela od roku 1982 v nepravidelných periodách. Vedle beletrie se orientuje na historii a kulturní dějiny s přesahem do ostatních společenskovědních oborů.
PROSTOR vždy usiloval o kultivaci a udržení prostoru svobody ve společnosti. Mnoho z jeho vydaných knih mělo v tomto ohledu významný společenský dopad. Prvním titulem, které nakladatelství vydalo na začátku ledna 1990, byla Politická emigrace v atomovém věku Pavla Tigrida. Snaha zpřístupňovat čtenářům důležitá díla vydržela PROSTORU do dnešních dnů. Redakce vybírá tituly, jež pojednávají o svobodě a brání ji – ať jsou to díla beletristická nebo literatury faktu.