Najednou není kam dál stoupat. Jsme na vršku Sura Peak. Radost? Štěstí? Ten pocit bych tak popsal jen stěží. Co jsem vlastně čekal? Jsem unavený, zmrzlý a před sobou vidinu...
Každým nádechem v řídkém ledovém vzduchu jsem byl blíž k naplnění snu. Též smrti, která čekala jen na drobné zaváhání. Vnímal jsem vlastní křehkost, naprosté vyčerpání a zároveň...
Používáme cookies, abychom Vám umožnili pohodlné prohlížení webu a díky analýze provozu webu neustále zlepšovali jeho funkce, výkon a použitelnost. Více informací