Když není motorka, lépe chodit pěšky
Kód: KOS271290
Detailní popis produktu
V knize autora Miloše Doležala, Toufarova životopisce, navštívíme místa, provázaná se životem, činností a smrtí jedné z prvních obětí komunistického režimu u nás - faráře z Vysočiny Josefa Toufara (1902 - 1950), dnes vedle Milady Horákové nejvýmluvnějšího symbolu totalitní manipulace u nás. Hlavním územím a krajinou Toufarova života byla Vysočina - jak ta moravská na Jihlavsku /rodná obec Arnolec u Polné, Zhoř aj./, tak ta česká /Zahrádka, Číhošť, Havlíčkův Brod, Chotěboř, Želiv/.Skrze sto dvacet zastavení sledujeme Toufarovu životní cestu - od obce Horní Smrčná, odkud Toufarův rod pochází, a rodného Arnolce přes farní kostel ve Zhoři, kasárna v Brně, studia na gymnáziích v Havlíčkově Brodě a Chotěboři, výlety do okolí, prázdninové pobyty, vysvěcení na kněze v Hradci Králové, první působiště v Zahrádce s celou rozlehlou farností (včetně škol, kde vyučoval) a s cestami, které prochodil. Pochopitelně nemůže chybět ani Číhošť a přifařené obce, místa a události z prosince až ledna 1949-1950. A také valdická mučírna, místo úmrtí ve státním sanatoriu v Praze, hrob na Ďáblickém hřbitově. Součástí "cesty" jsou také lokace, kde se o osudu kněze Toufara rozhodovalo - Okresní národní výbor v Ledči nad Sázavou, Ministerstvo vnitra, Státní úřad pro věci církevní. Nepřehlédnutelné místa jsou i obce a domy, kde žili svědci číhošťského úkazu či Toufarova neteř Marie, nejbližší přátelé a spolupracovníci, ale i knězův vrah Mácha.
Publikace je prokomponovaným i praktickým celkem, který zve na cesty po stopách inspirativního kněze. Fotografie z minulosti (některé vůbec poprvé publikovány) a současnosti jsou doplněny střídmými texty a zajímavými detaily. Obsahuje cca 500 dobových a součastných fotografií a dokumentů.
Doplňkové parametry
Kategorie: | Cestopisy a reportáže |
---|---|
Autor: | Miloš Doležal |
EAN: | 9788090696266 |
Jazyk: | cze |
Počet stránek: | 264 |
Druh produktu: | kniha, vazba není určena |
Rok vydání: | 2020 |
Buďte první, kdo napíše příspěvek k této položce.
Vrch Melechov je mytickým vladařem našeho kraje. Žulově pevným středem trojúhelníku krajiny mezi Humpolcem, Lipnicí a Ledčí nad Sázavou. Melechov jako svědek minulosti i strážce paměti. Od pradávna přitahoval. Husité, kteří se na jeho vrcholu ve 15. století setkávali, jej přejmenovali na biblický Oreb. Ve středověku v jeho úpatí vedla obchodní cesta z Jihlavy do Hory Kutné. Za II. světové války se v jeho lesích skrývali odbojáři. V tomto koutu vlasti našel azyl A. B. Svojsík, zakladatel skautingu u nás a bájnou Sluneční zátoku objevil spisovatel a pedagog Jaroslav Foglar. V tomto kraji působil a žil kněz a mučedník komunismu Josef Toufar, hrdina protinacistického odboje Karel Pulec, válečný pilot RAF Bohumil Fiřt. Narodili se zde hudební skladatelé Gustav Mahler a Zdeněk Fibich a své skladby psal Petr Eben. Malíř Jaroslav Panuška a spisovatel Zdeněk Matěj Kuděj melechovskou krabatinu protoulali a zachytili ve svých dílech. Básník Ivan Martin Jirous na Melechov sice nikdy nevystoupil, ale psal o něm ve svých dopisech z komunistického vězení a toužil jej zdolat ještě nedlouho před svojí smrtí. A právě ve stínu Melechova se na počátku nového století a tisíciletí setkali přátelé, rodáci i obyvatelé, kterým nebyl lhostejný jejich domov. A poznáváním jeho minulosti i tvůrčím, uměleckým přístupem chtějí pečovat o jedinečný kulturní a duchovní odkaz tohoto území.
K četným aktivitám spolku patří i vydavatelská činnost.